Image by Joshua Hoehne

Historie klubu

Vznik klubu

Historie klubu se datuje k listopadu 1918, kdy se sešli zájemci o kopanou na první schůzi našeho fotbalového oddílu. Na ní bylo dojednáno, že klub ponese název SKChotěboř a že bude hrát v červenobílých dresech (odpovídajících dresům slávistickým).
Byl zvolen osmičlený výbor a náčelník. Prvním předsedou byl zvolen ing.Vladimír Liška, prvním místopředsedou se stal Maxmilián Pick, jednatelem Bohumil Pleskač a pokladníkem Josef Severin. Do funkce náčelníka byl zvolen Josef Štěpnička.
První utkání se odehrávala na neoploceném školním pozemku a jelikož zájem o kopanou stále rostl,  začalo se uvažovat o zřízení fotbalového hřiště. Když byl fotbalovému oddílu přidělen pozemek Na letné, členové klubu ihned přikročili k jeho úpravě. Postupně došlo k oplocení, výstavbě kabin a úpravě hrací plochy, a to nejen pro kopanou, ale i pro atletiku. Mimo to zde také byly vybudovány dva tenisové dvorce.
Slavnostní otevření hřiště Na letné se konalo 7.srpna 1921. V rámci jeho otevření bylo sehráno přátelské utkání SK Chotěboř - OLD BOYS Slavia Praha s výsledkem 2 : 10.

Klub do roku 1945

V prvních letech po založení oddílu se hrály převážně přátelské zápasy s kluby z okolí našeho města (Havl.Brod, Hlinsko, Chrudim, Pardubice), ovšem ani první mezistátní zápas na sebe nenechal dlouho čekat. Velikonoční pondělí roku 1922 totiž bylo dnem, kdy se naše mužstvo utkalo s týmem Red Star Wien, ve kterém hosté vyhráli 1 : 0.
Prameny uvádějí, že v roce 1923 měl oddíl již 179 členů. V tomto roce odehráli fodbalisté SK Chotěboř 16 zápasů se skóre 42 : 22.
V letech 1924/1927 dochází k úpadku kopané v Chotěboři. Pro nedostatek hráčů byla v srpnu 1925 činnost oddílu úplně zastavena.V následujícím roce došlo ke konzolidaci fotbalového oddílu a bylo postaveno nové mladé mužstvo, které sehrálo celkem 16 utkání se skóre 51 : 53.
V roce 1928, v desátem roce od založení, propůjčilo město Chotěboř na žádost klubu znak města na dresy SK. Tento rok bylo sehráno 14 zápasů se skóre 61 : 34 a byla vyhrána II. třída.
V roce 1929 je oddíl zařazen do I.B.třídy VŽF.
Následující rok dochází k zaknihování hřiště, a tak se SK stává majitelem jednoho z nejlepších hřišť na vysočině. Tento rok byl také 8.června odehrán zápas s amatéry Slavie Praha s výsledkem 4 : 1 pro domácí.
Na výroční schůzi 5.března 1931 bylo konstatováno, že v roce 1930 oddíl disponoval třemi mužstvy, přičemž A mužstvo sehrálo 32 zápasů se skóre 106 : 102 v mistrovství I.B třídy VŽF.
V následném období je velmi populární soutěží "Pohár českomoravské vysočiny". SK Chotěboř tento pohár získala hned několikrát, a to v letech 1934, 1935, 1939 a 1940.

V roce 1939 se Chotěboř probojovala do I.A třídy VŽF. Postup do této soutěže byl zásluhou těchto odchovanců chotěbořské kopané : Josef Šilhán, František Táborský, Josef Uchytil, František Karlík, František Cenigr, Jaroslav Artweger, Stanislav Jehlička, Jiří Slavík, Václav Kolář, Karel Kalvoda, Karel Větrovec, Josef  Doležal a Emil Lédl.
Zmíněnou soutěž hrálo mužstvo několik sezón s hráči vlastní fotbalové líhně. Jelikož ambice mužstva i oddílu rostly, bylo zakoupeno několik nových hráčů. S takto posíleným týmem se v roce 1943 podařilo vyhrát I.A třídu VŽF a postoupit do divize českého venkova. V ní si vedlo mužstvo SK Chotěboř dobře, a proto ji hrálo i v dalším ročníku 1944/1945.

Klub do 70.let

V ročníku 1945/1946 končí mužstvo v divizi ČV na 6.místě se ziskem 22 bodů a skóre 47 : 66, v sezóně následující na 8.místě se skóre 44 : 54.
Ročník následující, tedy 1947/1948, byl pro SK Chotěboř posledním pod touto hlavičkou, a zárověn byl nejúspěšnějším rokem v dosavadní historii klubu vůbec, neboť mužstvo skončilo v divizi ČV na 2.místě tabulky, což znamenalo postup do zemské ligy.
O tento úspěch na zeleném poli se postarali tito hráči : Matějík, Angr, Picka, Ptáčník, Jehlička, Novotný, Uchytil, Kejř, Adam, Nosek Jos., Nosek Jar., Patáč, Ackermann, Staněk a Říčan.
V roce 1948/1949 hraje oddíl pod novým názvem ZK KOVO Chotěboř. V tomto ročníku  zemské ligy dosahuje velmi dobrých výsledků, a tak zájem veřejnosti o kopanou v Chotěboři sílí. Návštěvy zápasů prvního mužstva Chotěboře Na letné často přesahovaly 2 000 diváků. V zúčtování zemské ligy ročníku 1948/1949 je mužstvo Chotěboře po podzimním kole na velmi pěkném třetím místě. Před jarním kolem však dochází k reorganizaci soutěží kopané a začíná se hrát systémem jaro-podzim. V roce 1949 tedy sice hraje KOVO Chotěboř II.ligu, ale hra se již tolik nedaří, a tak při konečném pořadí končí mužstvo na 12.místě ze 14 účastníků se ziskem 19 bodů a skóre 42 : 80. A na základě dalších reorganizací soutěží kopané sestupuje mužstvo do krajského přeboru.
V roce 1950 se oddíl stává součástí SOKOLA a jeho nový název je Sokol Kovo Chotěboř. Naše mužstvo hraje krajský přebor a končí na 1. místě se ziskem 45 bodů a skóre 98 : 31. Do vyšší soutěže se však nepostupovalo.
V roce 1951 se hraje nadále krajský přebor za účasti 10 mužstev. Naše mužstvo se umístilo na 2. místě se ziskem 26 bodů a skóre 45 : 24.
Rok 1952 znamenal rozšíření krajského přeboru na 12 mužstev. Našemu mužstvu se hra nedařila, a tak skončilo na předposledním místě a sestoupilo.
V roce 1953 hrajeme I.A třídu a se ziskem 35 bodů a skóre 53 : 36 jsme se umístili na 3. místě.
Rok 1954 je opět úspěšným rokem chotěbořské kopané, neboť se z I.A třídy postupuje do krajského přeboru, kde v následující sezóně končí Chotěboř na 6. místě z 12 účastníků.
V roce 1956 hraje mužstvo opět pod jiným názvem oddílu, a sice Spartak Chotěboř. V této sezóně končíme v krajském přeboru na 2. místě se ziskem 31 bodů a skóre 76 : 39.
Rok 1957 s sebou přinesl opět změnu hracího systému na podzim - jaro, a proto tento ročník má tři hrací období : 

  • jaro 1957

  • podzim 1957

  • jaro 1958

První dvě mužstva této soutěže mají zajištěný postup do divize. A naše mužstvo je jedním z nich, protože skončilo na 2. místě se skóre 92 : 65.

Ročník 1958/1959 se mužstvu v divizi nedaří, a tak se ziskem pouhých 12 bodů a skóre 31 : 82 končí na posledním místě a opět se vrací do krajského přeboru.
V dalším ročníku se nepodařilo zastavit útlum mužstva, což při konečném zúčtování představuje sestup i z krajského přeboru. V ročníku 1960/1961 byla I.A třída sice udržena, ale krize mužstva trvá i nadále.

V následujících letech mužstvo opět zvedá hlavu, a tak v sezóně 1961/1962, kdy po podzimu vede tabulku, vzbudilo velké ambice oddílu. Na jaře se ale opět přestává dařit, takže mužstvo při konečném účtování končí uprostřed tabulky.
Již minulá sezóna nastínila vzestup mužstva, který pokračoval v ročníku 1962/1963, jenž Spartak Chotěboř suverénně vyhrál se ziskem 38 bodů a skóre 72 : 29, a tudíž postoupil do krajského přeboru. Na tomto úspěchu se podíleli tito hráči :
Matějík, Doležal, Chalupa, Doležal Zd., Prokopec, Novotný M., Šimon J., Žák, Novotný J., Kudlička, Mudruňka, Podehradský, Pošík, Hořica a S.Šimon.
V roce 1963 bylo mužstvo na zájezdu v Polsku, kde sehrálo dvě přátelská utkání v Legnici s učastníkem II. polské ligy. Při obou utkáních jsme utrpěli porážku (2 :5, 2 : 3). Ještě tentýž rok se konala odveta v Chotěboři, ve které jsme s tímto mužstvem opět prohráli (2 : 5).
V sezóně 1963/1964 se chotěbořskému Spartaku v krajském přeboru opět nedaří, a to i přesto, že mužstvo je spojeno s mužstvem bílecké posádky TJ Bílek. Se ziskem pouhých 5 bodů a skóre 25 : 123 tedy sestupujeme.
Ani v další sezóně 1964/1965 se nedaří, takže mužstvo opouští i I.A třídu se ziskem 7 bodů a skóre 25 : 57.
V ročníku 1965/1966, kdy hrajeme po dvou sestupech I.B třídu, si vedení oddílu spolu s hráči dalo za cíl umístění na předních místech tabulky. To se nakonec se ziskem 34 bodů a skóre 61 : 25 povedlo, a tak postupujeme zpět do I.A třídy.
Byla tedy překonána krize posledních let. V mužstvu se zlepšila morálka, což se projevilo na výkonech, a tudíž i na zájmu veřejnosti o fotbal v Chotěboři. 28.srpna 1966 bylo sehráno utkání s jedenáctkou internacionálů pražské Slavie s výsledkem 1 : 1. Tomuto utkání přihlíželo 2 000 diváků .V tehdejší sestavě internacionálů Slavie zněla zvučná jména, jako Plánička, Jonák, Kocourek, Hampejs, Andrejkovič, Trubač, Štádler, Veselý, Forejt, Bican, Kopecký či Pešek.
V sezóně 1966/1967 jsme jako staronový účastník I.A třídy skončili na 3. místě se ziskem 30 bodů a skóre 52 : 44.
V roce 1967 se našlo několik dívek odhodlaných hrát kopanou za místní klub. První trénink absolvovalo celkem 20 děvčat, která pak začala hrát pod hlavičkou ZK ROH Chotěbořských strojíren. Poprvé se veřejnosti představila v zápase s VCHZ Pardubice, které porazila před třístovkou diváků brankami Jehličkové 3 : 0.
V ročníku 1967/1968 dochází opět k reorganizaci soutěží VŽF, takže první tři mužstva z I.A třídy postupují do krajského přeboru. Tuto možnost jsme však nevyužili, neboť jsme skončili na 4 místě se ziskem 30 bodů a skóre 53 : 41.
Mezi další velké dny chotěbořské kopané patří i ten s datem 8.10.1967, kdy začínáme hrát na novém stadionu Na Valech. V tento den jsme zde sehráli mistrovské utkání I.A třídy se Spartakem Vysoké Mýto s výsledkem 1 : 1.
V rámci oslav padesátého výročí chotěbořské kopané bylo sehráno 30.6.1968 utkání s jedenáctkou internacionálů Sparty Praha s výsledkem 4 : 5. V sestavě pražanů zněla tato jména - Roček, Senecký, Menclík, Juránek, Hejský, Sedláček, Pazdera, Říha, Jareš, Svoboda či Cejp. V předzápase tohoto utkání zvítězil náš dorost nad dorostenci pražské Sparty 3 : 0.
V roce 1968 začal hrát tým děvčat moravskou soutěž společně s oddíly z Blanska, Brna, Jihlavy, Olomouce a Svatobořic, v níž se umístil na 6. místě s 11 body a skóre 25 : 32.
A mužstvo v sezóně 1968/1969 hraje opět I.A třídu a při účasti 12 mužstev končí na 6. místě se ziskem 21 bodů a skóre 58 : 66.
V následujícím roce 1969 (po reorganizaci dívčí kopané) hrají děvčata východočeskou ligu, v níž končí na 4. místě. A mužstvo Chotěboře obsazuje jedenácté místo se ziskem 18 bodů a je odsouzeno k sestupu, avšak zrušením vojenských oddílů Dukly Kostelec a Dukly Havl. Brod bylo rozhodnuto, že budeme i v příští sezóně pokračovat v I.A třídě.
Něco obdobného potkalo Chotěboř i v sezóně 1970/1971, kdy jsme v soutěži skončili na 11 místě tabulky, a tudíž měli sestupovat. Jenže v této době působí v I.A třídě ještě i mužstvo Dukla Chotěboř (Bílek), a tak v červnu 1971 došlo ke sloučení mužstev obou oddílů pod hlavičku Chotěbořských strojíren. Zástupci Dukly Chotěboř dali souhlas k hostování 18 hráčů, čímž se vyřešila hráčská krize, a mužstvo Chotěboře tedy pokračovalo v I.A třídě. B mužstvo bylo zařazeno do I.B třidy. Pro ženy je rok 1970 úspěšnější, neboť se jim po další reorganizaci soutěží podařilo vyhrát oblastní přebor východočeského kraje a postoupit tak do národní ligy!!! V ní si zpočátku vedla děvčata velmi dobře, ale po vysoké porážce v Praze od Slavie se vše obrací v opak. Na ligových trávnících se vystřídaly tyto hráčky - v brance Fiedlerová a Nejedlá, v obraně Křesťanová, Sajfrtová, Kocourková, Nejedlá, v záloze Mísařová, Kalinová, Němcová a v útoku Schánělová, Hamsová, Novotná, Stehnová, Pavlíčková, Vítková a Ledvinková.

Klub před Sametovou revolucí

A mužstvo v sezóně 1971/1972 končí na 5. místě tabulky, B mužstvo bohužel opouští I.B třídu a sestupuje do okresního přeboru.
V roce 1972/1973 přichází opět období nezdaru kopané, a tak zachraňujeme I.A třídu až na poslední chvíli výhrou v Sezemicích a končíme ze 14 účastníků na 12. místě se ziskem 22 bodů. V ročníku 1973/1974 jsme skončili na 7. místě tabulky I.A třídy se ziskem 26 bodů, děvčata obsazují 6. příčku se ziskem 20 bodů a skóre 38 : 30. V této době byla naší nejlepší hráčkou Hana Hamsová, která byla od roku 1974 i reprezentantkou naší republiky. S reprezentačním mužstvem byla dokonce dvakrát na zájezdu v Itálii, kde vstřelila celkem tři branky.

V ročníku 1974/1975 se děvčata umístila na 6. místě ligové tabulky a sestupují do krajského přeboru středočeského kraje, pro A mužstvo měl tento ročník obdobný průběh jako ten předešlý, takže končíme na 10.místě se ziskem 24 bodů.
V sezóně 1975/1976 se našim děvčatům podařilo obsadit první místo se skóre 66 : 9 a vrátit se tak hned do národní ligy, když za sebou v tabulce nechala mužstva Český Brod, Hradec Králové, Kaplice, Pardubice, RH Praha a Trutnov.
V sozóně 1976/1977 se děvčata umístila na 8. místě tabulky a sestoupila z ligy. Měla hrát krajský přebor východočeského kraje, ale díky vážnému nedostatku dobrých hráček z Chotěboře a okolí bylo nakonec výborem rozhodnuto ukončit působení dívčího týmu v Chotěboři.
U A mužstva došlo v této sezóně k tomu, co se dalo z několika předchozích ročníků čekat. Poté, co jsme se několikrát zachránili až na poslední chvíli, sestupujeme do nižší soutěže. 
V ročníku 1977/1978 hraje naše A mužstvo I.B třídu s jasným cílem vrátit se zpět do I.A třídy. To se ale nakonec nepodařilo, neboť mužstvo skončilo s 34 body až na třetím místě za Rozhovicemi a Elite Chrudim.
Rok 1978 znamenal pro náš oddíl 60 let jeho existence, a proto byly k tomutu výročí zorganizovány turnaje žáků a dorostenců. Oslavy pak vyvrcholily 2. srpna. Nejprve byl sehrán zápas starých gard Chotěboře a Hlinska s výsledkem 1:1, v hlavním zápase pak nastoupilo naše A mužstvo proti ligovému áčku Sparty Praha ČKD. Zápas, který sledovalo přes 2 000 diváků!!! měl překvapivě velmi dobrou úroveň a především i průběh. V poločase totiž naše mužstvo vedlo nad slavným S po dvou brankách kanonýra Reczka a jedné Ondráčka 3:0!!! V druhém poločase se sice Spartě podařilo brankami Justa a současného trenéra národního týmu ČR Chovance ml. snížit, navíc se však už nezmohla, a tak si náš tým připsal na své konto skalp, kterým se jen tak někdo chlubit nemůže. Pro úplnost si ještě uveďme jména hráčů, kteří byli aktéry tohoto zápasu. Za Spartu nastoupili brankáři Cepo a Koubek, v poli pak Pospíšil, Kotek, Chovanec st., Chovanec ml., Kudyn, Stránský, Horvát, Peclinovský, Prostecký, Caudr, Kejmar, Just a Hamřík, za Chotěboř Reczko, Nosek, Brzek, Čapek, Joska, Žejdlík, Valenta, Ondráček, Novotný, Kiac, Hospodka, Svoboda, Dvořák, Nejedlý a Veselý.
Už tento úspěch byl signálem, že příští sezóna by mohla přinést kýžený postup. A tak se tomu ve skutečnosti i stalo, neboť jsme s náskokem tří bodů skončili první (37 bodů, skóre 63 : 29).
V následující sezóně hraje mužstvo I.A třídu a dosahuje dalšího významného úspěchu, neboť se mu jako nováčkovi podařilo tuto soutěž s přehledem o pět bodů před druhým týmem vyhrát (37 bodů, skóre 58 : 23), takže znovu postupujeme. V kolektivu se vystřídali tito hráči - brankáři Žejdlík a Čeklovský, obránci Veselý, Nykl, Nosek, Dvořák, Čapek, záložníci Korejtko, Valenta, Svoboda, Ing. Horák, Brzek a útočníci Klusáček (s 23 brankami nejlepší střelec soutěže), Halama a Křivohlavý. I v následující sezóně si náš tým vede úspěšně, když se mu v krajském přeboru podařilo obsadit čtvrté místo s 28 body a skóre 51 : 37.
V sezóně 1981/1982 tedy pokračujeme v krajském přeboru, ovšem mužstvu už se příliš nedaří, takže po devíti kolech je v tabulce na poslední příčce. Poté ale došlo ke zlepšení, takže v konečném zúčtování končí naše mužstvo na 8. místě s 25 body a skóre 33 : 32.
V roce 1982 dochází k další historické události, když náš oddíl navazuje spolupráci s klubem Lokomitivy Halberstadt z NDR, účastníkem národní ligy. První zápas sehraný A mužstvy na našem hřišti 8. srpna vyzněl lépe pro nás, když jsme se radovali z vítězství 2 : 0. Odveta se hrála v červenci 1983 na hřišti Lokomotivy Halberstadt s výsledkem 2 : 1 pro domácí. Naše mužstvo však na tomto zájezdu do NDR sehrálo ještě i přátelské utkání s účastníkem krajské soutěže KIM Deersheim, kterého porazilo 3 : 0.

V ročníku 1982/1983 obsazuje A mužstvo v krajském přeboru 7. příčku za 23 bodů a vyrovnané skóre 40 : 40.
Sezóna následující končí pro náš A tým 9. místem za 19 bodů, což je vzhledem k odchodu některých klíčových hráčů (Havel, Hospodka, Svoboda) odpovídající možnostem mužstva.
V červnu 1984 jsme u nás opět přivítali výpravu z Halberstadtu, jejichž tým jsme třemi brankami Halamy porazili 3 : 0.
V sezóně 1984/1985 vyvrcholily nepříliš povedené ročníky minulých let sestupem z posledního dvanáctého místa, když náš tým získal pouhých 12 bodů. Příčinou toho bylo jen 20 branek v sítích soupeřů a celkem 15 porážek o jediný gól.
Sezóna 1985/1986 byla poslední před další velkou reorganizací souteží. My jsme si jako učasník I.A třídy dali za úkol umístit se do třetího místa, které by nám zachovalo příslušnost v této soutěži (I.A třída, skupina JIH) i pro příští rok. To se nám také podařilo, když jsme nakonec obsadili právě třetí příčku za 33 bodů a skóre 51 : 29.
Ročník 1986/1987 končí naše mužstvo na 5. místě se ziskem 27 bodů a skóre 42 : 38, když se mu zároveň podařilo vyhrát stejně jako před dvěma lety soutěž slušnosti.
V ročníku 1987/1988 naše A mužstvo hraje krajskou soutěž skupinu JIH se střídavými úspěchy. Přestože byla soutěž velmi vyrovnaná, čekalo se od našeho týmu lepší než desáté místo za 24 bodů a skóre 28 : 46.
B mužstvo hrající třetí třídu se ziskem 37 bodů a skóre 71 : 28 postupuje z prvního místa mezi elitu okresu.
Z prvenství se radují i starší dorostenci (43 bodů, skóre 70 : 20), kteří s náskokem šesti bodů před druhým Hlinskem postupují z prvního místa krajské soutěže skupiny D do krajského přeboru.
Dorost mladší v této sezóně hraje okresní přebor skupinu A, v níž za 26 bodů (skóre 64 : 47) obsazuje čtvrté místo.
Starší žáci se v krajské soutěži skupině D umístili na pátém místě (19 bodů, skóre 27 : 33), jejich mladší kolegové obsazují místo osmé (12 bodů, 26 : 42). Novinkou žákovské soutěže bylo, že se body obou mužstev sčítaly, takže do nižší soutěže sestoupily týmy s nejmenším celkovým počtem bodů. V tomto součtu jsme obsadili "sestupové" osmé místo, ale díky reorganizaci soutěže (zvýšení počtu družstev z deseti na dvanáct) zůstáváme i nadále v A třídě.
Nejmladší benjamínci hráli okresní přebor, kde se ziskem 9 bodů při skóre 36 : 33 končí na čtvrtém místě.
V roce 1988 slavíme 70 let kopané v Chotěboři. K těmto oslavám přispěl i zápas našeho A mužstva proti XI internacionálů ČSSR, za které nastoupili hráči jako Jurkanin, Geleta, Jarkovský či autor zlatého gólu z OH v Moskvě Jindřich Svoboda. Branky v tomto zápase dávali za domácí Nejedlý, za hosty pak dvě Jarkovský a po jedné Čermák a Knebort.
V tomto ročníku pokračuje A tým v I.A třídě, kde obsazuje 11 místo s 24 body a skóre 31 : 35, B mužstvo si jako nováček okresního přeboru vede dobře, a tak při 25 bodech (skóre 48 : 45) obsazuje páté místo.
Staršímu dorostu se jako nováčkovi krajského přeboru podařilo zachovat tuto soutěž i pro příští rok, protože se umístilo na desátém místě s 18 body a skóre 27 : 38, dorost mladší končí v okresním přeboru skupiny A na pátém místě (21 bodů, skóre 48 : 49).
Starší a mladší žáci pokračují v krajské soutěži (skupina D) a v celkovém součtu obsazují šesté místo, když starší nasbírali 30 a mladší 17 bodů.
Benjamínci hrají i v tomto ročníku okresní přebor, kde končí na druhém místě se 14 body a skóre 40 : 16.
1989/1990
Oproti minulému ročníku si naše A mužstvo výrazně polepšilo, když s 28 body a skóre 42 : 34 končí na pěkném pátém místě v I.A třídě (skupina JIH), B tým obsazuje v okresním přeboru místo sedmé s 27 body a skóre 41 : 49.
Starší dorost končí v oblastním přeboru na šestém místě s 35 body, dorost mladší v nově založené krajské soutěži (skupině D) končí na předposledním devátém místě s pouhými devíti body.
I v tomto ročníku pokračují žáci v krajské soutěži (skupina D), kde v celkovém pořadí obsazují pátou příčku, k níž přispěli starší třiceti a mladší 17 body.
Benjamínci v okresním přeboru končí opět na druhé příčce se čtrnácti body a skóre 40 : 16.

Klub po Sametové revoluci

1990/1991
V této sezóně se mimořádně daří našemu A mužstvu (39 bodů), kterému ale nakonec postup mezi krajskou elitu unikl o jediný bod. Přesto je tento ročník nejúspěšnější za posledních pět let.
B mužstvo končí v okresním přeboru opět na sedmém místě, tentokráte s 28 body a skóre 60 : 43.
Starší dorostenci končí svou sezónu sedmým místem v krajském přeboru (30 bodů), stejnou příčku obsazují i mladší dorostenci ve stejné soutěži za nasbíraných 17 bodů.
Starší žáci v krajské soutěži skupiny D obsazují při 19 bodech místo šesté, jejich mladší spoluhráči jsou s 25 body dokonce pátí.
Nejmladší benjamínci končí v okresním přeboru čtvrtí, když se jim podařilo 3x vyhrát, jednou remizovat a 6x prohrát.
1991/1992
Hned na začátku této sezóny došlo k historické události. Přivítali jsme totiž na našem stadionu prvně v historii oddílu mužstva z jiného kontinentu, a to z Asie. Šlo o profesionální družstva ze Spojených arabských emirátů, která měla v naší republice soustředění. 8.srpna se tedy na našem stadionu sehrály dva zápasy - nejprve podlehl náš dorost juniorům SCC Al Jazira 4 : 1 (branku dal Jakeš) a poté stejným rozdílem vyhrálo naše A mužstvo nad seniory tohoto klubu (branky dali Krulík 2x, Bílek a Pfeffer). 22.září se pak A mužstvo střetlo ještě s profesionály klubu Al Oroba Club Fujeira s výsledkem 0 : 0.
Tato sezóna se našemu A týmu vydařila, neboť se mu podařilo s 39 body a skóre 56 : 19 postoupit do krajského přeboru.
B mužstvo se v okresním přeboru umístilo na čtvrtém místě pouhé dva body za prvním a nepodařilo se mu tak postoupit do I.B třídy. Příčinou toho bylo především to, že v posledních pěti zápasech sezóny se mu podařilo získat pouhý jeden bod.
Starší dorost se nedokázal vypořádat s generační výměnou hráčů, a tak se jako předposlední (třináctý) tým s pouhými 17 body stává sestupujícím do I.A třídy.
Dorost mladší si v této sezóně vede se střídavými úspěchy, takže nakonec končí na pátém místě s 18 body a skóre 31 : 37.
Na pátém místě se v součtu bodů umístili i naši žáci, když starší získali bodů 26 (páté místo) a mladší 25 (čtvrté místo).
Benjamínci končí v okresním přeboru stejně jako minulý rok na čtvrtém místě opět se ziskem 7 bodů.
1992/1993
A mužstvo obsazuje v oblastním přeboru 8.příčku za 25 bodů (8-9-9, skóre 30:35).
B mužstvo končí v okresním přeboru na 3.místě s 33 body za 14 výher, 5 remíz a 7 porážek, a to při skóre 51:32.
Starší dorost suverénně postupuje z I.A třídy skupiny D do oblastního přeboru, protože obsazuje první příčku s 45 body (20-5-1,skóre 81:15).
Mladší dorost končí v oblastním přeboru skupině B na 3.místě s 22 body (10-2-6, skóre 48:31).
Starší žáci hrající I.A třídu ve skupině D končí na 3.místě s 32 body (14-4-4, skóre 59:26).
Mladší žáci taktéž v I.A třídě skupině D končí na 4.místě s nasbíranými 28 body za 13 výher, 2 remízy a 7 porážek (skóre 57:38).
Benjamínci hrající okresní přebor společně s Golčovým Jeníkovem, Habry, Havl. Brodem, Ledčí n/S a Světlou n/S obsazují s deseti body 3.místo za 5 výher a 5 porážek (skóre 23:26).
1993/1994
A mužstvo dospělých sestupuje z oblastního přeboru, když končí na předposledním, třináctém místě, a to za nasbíraných 21 bodů (6-9-11, skóre 22:32).
B mužstvo hrající okresní přebor končí s 27 body (10-7-9, skóre 50:40) na třetím místě.
Starší dorost, stejně jako naše A mužstvo, sestupuje s 21 body z oblastního přeboru, když obsazuje také 13.místo (6-9-11, skóre 31:43).
Mladší dorost končí v oblastním přeboru skupině B na 7.místě (poslední), když za 3 výhry, 3 remízi a 18 porážek nasbíral pouhých 9 bodů (skóre 18:71). Z oblastního přeboru mladšího dorostu však žádný oddíl nesestupuje, takže v této soutěži setrváváme i pro příští soutěžní ročník.
Starší žáci v I.A třídě skupině D obsazují 8.místo za 20 bodů (10-0-12, skóre 50:71).
Mladší žáci taktéž v I.A třídě skupině D končí na 7.místě za 24 bodů (9-6-7, skóre 30:23).
1994/1995
Mladší dorost v tomto ročníku obsazuje v oblastním přeboru 3.místo za 39 bodů při skóre 55 : 31.
Ostatní umístění našich týmů se mi bohužel prozatím nepodařilo zjistit.
1995/1996
A mužstvo hrající I.A třídu JIH se po 26 kolech ocitá na předposledním, třináctém místě (25 bodů, 6-7-13, skóre 31:42), a je tak odsouzeno k sestupu.
Starší dorost se umísťuje v I.A třídě za 61 bodů (skóre 62 : 17) na druhém místě.
Starší žáci v I.A třídě obsazují 4.místo s 41 body (13-2-7, skóre 58:22).
Žáci mladší se ve stejné soutěži jako jejich starší kolegové umísťují na 5.místě s 38 body (11-5-6, skóre 48:36).
1996/1997
Tato sezóna je velmi úspěšná pro starší dorost, kterému se se ziskem 70 bodů ze 78 možných (skóre 72 : 11) podařilo z prvního místa postoupit mezi krajskou elitu.
Ani v tomto případě jsem doposud nezjistil umístění našich ostatních týmů v mistrovských soutěžích.
1997/1998
A týmu se podařilo obsadit v I.B třídě (skupina D) čtvrté místo za 40 bodů (12-4-10, skóre 46:41).
Starší dorost obsadil 6.místo v krajském přeboru za 52 bodů při skóre 61 : 48, což při reorganizaci soutěží dorostu (rušení divizí) znamenalo záchranu (z kraje postoupil jeho vítěz AFK Lázně Bohdaneč do ligy po vyřazení Chomutova v následné kvalifikaci, osm týmů se udrželo a sedm jich spadlo). V příštím ročníku tak pokračují starší dorostenci v oblasti, navíc ale stejně jako u žáků sbírají body do společné tabulky i dorostenci mladší.
Starší dorost B hraje okresní přebor, a po podzimu skončil na 2.místě (s tímto umístěním panuvala velká spokojenost, neboť kostru béčka tvořili většinou chlapci patřící do dorostu mladšího).
Starší žáci končí v I.A třídě na třetím místě tři body za vítězem SKP Pardubice B (46 bodů, 14-4-4, skóre 50:18).
Žáci mladší ve stejné soutěži obsazují příčku čtvrtou za 39 bodů (12-3-7, skóre 57:30).
1998/1999
V této sezóně končí A mužstvo v I.B třídě na třetím místě se 48 body (14-6-6, skóre 61:35).
Starší dorostenci končí v oblastním přeboru na 11.místě za nasbíraných 40 bodů (11-7-12, skóre 53:55).
Mladší dorost taktéž v oblastním přeboru obsadil šestou příčku za 45 bodů (13-6-11, skóre 54:45).
Starší žáci končí v I.A třídě (skupině D) na pátém místě (36 bodů, 11-3-8, skóre 47:36).
Mladší žáci se ve stejné soutěži jako žáci starší umísťují dokonce na místě druhém (56 bodů, 18-2-2, skóre 99:20), když na první AFK Chrudim B ztratili jen jediný bod.
1999/2000
V této sezóně se na našem hřišti udála další historická událost. V neděli 21.5.2000 se na travnaté ploše v přátelském zápase střetly týmy v americkém fotbale, a to Northwestern university a Moscow Bears (s výsledkem 50:0).
A mužstvo v této sezóně obsadilo v I.B třídě sedmou příčku za 40 bodů (10-10-6, skóre 47 : 26).
B mužstvo se svými 42 body (12-6-8, skóre 50:34) zaujalo v okresním přeboru 5.místo.
Starší dorost obsadil v konečném pořadí krajského přeboru třetí místo za 58 bodů (17-7-6, skóre 60 : 40).
Mladší dorost skončil ve stejné soutěži na 11.místě s nasbíranými 39 body (12-3-15, skóre 46 : 54), které společně s body starších dorostenců znamenají pro tato mužstva ve společné tabulce starších a mladších dorostenců šestou příčku.
Starší žáci obsadili v konečné tabulce I.A třídy 4.místo se 40 body.
Mladší žáci skončili v I.A třídě dokonce na místě třetím, když se jim podařilo získat celkem 48 bodů.

Klub v druhém tisíciletí

2000 – 2001

Podzimní sezóna v 1. B třídě se od začátku nevyvíjela dle představ vedení FC Chotěboř a cíl postoupit do 1.A třídy se po šesti porážkách značně vzdaloval. I z tohoto důvodu odchází v průběhu zimní přestávky trenér Ján Zapalač a přichází Jaroslav Žejdlík, který si přivedl i nový realizační tým. Cílem nového vedení bylo dostat se zpátky do boje o první příčku, což potvrzují i slova nastupujícího trenéra:  "S vedením chotěbořského fotbalu jsme se shodli, že dobří holubi se vracejí. Tři roky jsem hrál o záchranu a chtěl bych se znovu pokusit bojovat o špici tabulky. Letošní sezónu rozhodně nevypustíme, ale spíše bych rád mužstvo konsolidoval. Musíme začít vyhrávat doma, abychom přivedli diváky zpět na stadion. Změny v sestavě nebudou, na to je málo času."

 Po kvalitní zimní přípravě se výsledky začaly lepšit. Naše mužstvo bylo nakonec na jaře v soutěži suverénně nejlepší, avšak manko vzniklé na podzim se už dohnat nepovedlo. Rozhodujícím zápasem sezóny byl pro nás zápas v Práchovicích, který byl dle našeho vedení ovlivněn jinou osobou a ne výkonem hráčů. Mužstvo nakonec skončilo druhé o 2 body za právě postupujícími Práchovicemi.  Výborné výsledky z jarní části však dávali optimismus do následující sezóny.

V A-týmu se protočili tito fotbalisti: Fiala Rostislav, Hospodka David, Polák Jiří, Tůma Tomáš, Pfeffer Ladislav, Benák Luděk, Pešek Jaromír, Provazník Roman, Šimon Jan, Turek Jiří, Doležal Martin, Bílek Martin, Mudruňka Rostislav, Sláma Petr, Holas Josef, Andres Ivo, Ledvinka Miroslav, Štefánek Vlastimil, Vítek Roman, Šimon Milan, Žemlička Petr, Marek Pavel, Křivohlavý Petr, vedoucí Karel Zdražil a Antonín Hospodka.

V této sezóně se dařilo B-týmu, který po výborných výkonech vyhrál okresní přebor. Nemohl však postoupit do 1.B třídy, kde zůstal právě A-tým. Připojeno originální foto i komentářem z tehdejšího tisku.

 

Dorost mladší i starší se udrželi v oblastním přeboru.

2001 – 2002

Na podzimní část sezóny 2001-2002 se v létě naši fotbalisté  připravili kvalitně. V rámci přípravy porazili mužstva z I.A.třídy Hlinsko, Ledeč nad Sázavou a Poličku. Z Poháru ČMFS se podařilo vyřadit účastníka oblastního přeboru Heřmanův Městec, což dávalo dobré vyhlídky do nadcházející sezóny. Dle Karla Zdražila velkým kladem přípravy bylo, že se podařilo dobře vyhledat optimální sestavu. Mužstvo bylo složeno ze starších zkušených a mladých perspektivních hráčů ve vyváženém poměru a prakticky odehrálo soutěž ve stejné, stabilizované sestavě. Na hostování byl získán předstoper Josef Novotný z Hlinska, zpět do oddílu se vrátil brankář David Hospodka, hostování prodloužil stoper Jiří Polák (Přibyslav). Z B-mužstva přišel obránce Josef Javorka. Na vojnu odešel obránce Jaromír Pátek. Do B-mužstva odešli obránce Rostislav Mudruňka a útočník Ivo Andres. Podzim jsme odehráli výborně a skončili s 32 body na prvním místě. Stejně dobře jsme hráli i na jaře a s náskokem 5 bodů před Stolany B jsme skončili první a postoupili do 1.A třídy.

V A-týmu se protočili: Fiala Rostislav, Polák Jiří, Javorka Josef, Novotný Josef, Provazník Roman, Turek Jiří, Pešek Jaromír, Bílek Martin, Benák Luděk, Šimon Jan, Tůma Tomáš, Sláma Petr, Pfeffer Ladislav, Hospodka David, Šimon Milan, Pátek Jaromír, Ledvinka Miroslav, trenér Jaroslav Žejdlík, vedoucí Karel Zdražil a Antonín Hospodka

Chotěbořský fotbalový oddíl se rozhodnutím valné hromady oddělil od Tělovýchovné jednoty CHS Chotěboř. Valná hromada rozhodla o statutárním vedení a názvu. Od ledna 2002 bude fotbalový oddíl vystupovat již samostatně pod hlavičkou FC Chotěboř

B-mužstvo skončilo v této sezóně na pátém místě a díky reorganizaci v soutěží postoupilo do 1.B třídy. Dorost mladší i starší hráli úspěšně krajský přebor.

2002 - 2003

V této sezóně se nám dále velice dařilo a s impozantním náskokem šestnácti bodů (získali jsme celkově 67 bodů) vyhráli 1. A třídu a postoupili do krajského přeboru. Trenér Jaroslav Žejdlík k tomu řekl: „Odtáhli jsme sezónu prakticky ve třinácti lidech a před všemi smekám klobouk. Neměli jsme žádnou krizi. Jediná porážka ve Velké Bíteši na tom nic nezmění. Naštěstí se nám vyhýbala zranění. Takže po sportovní stránce nevidím chybu.“

 

V A-týmu se protočili: Benák Luděk, Pfeffer Ladislav, Bílek Martin, Provazník Roman, Pátek Jaromír, Šimon Milan, Tůma Tomáš, Novotný Josef, H, Hospodka David, Hospodka David-brankář, Málek Milan,  Fiala Rostislav, Polák Jiří, Blažek Tomáš, Sysel Petr, Andes Ivo,  Moravec Miloš , Javorka Josef, Pešek Jaromír, Doležal Martin, Turek Jiří ved.družstva Hruška František

 

Za zmínku stojí: nejvyšší výsledek Chotěboř – Jiřice  11:0, nejlepší útok i obrana v soutěži při skóre 78:18 a že na rozlučku s 1.A třídou a výhru Chotěboře 2:0 s do té doby druhými Janovicemi se přišlo podívat 700 fanoušků

 

Chotěboř B hrála 1.B třídu, kde skončil na pěkném sedmém místě

Dorost mladší a starší hráli krajský přebor a oba skončili shodně na 10. místě

 

V B-týmu se protočili:  Petr Doležal, Jiří Mudruňka, Josef Stehno, Rostislav Mudruňka, Roman Hruška, Josef Holas, Jakub Zvolánek, Petr Křivohlavý, Petr Žemlička, Michal Sobotka, Petr Vítek, Jaroslav Nejedlý, Petr Drápalík, Lukáš Zvolánek, Zdeněk Zvolánek, Petr Holub, Jiří Haltuf, Josef Krulík.

 

2003 - 2004

Chotěbořský A-tým ladil formu před první sezónou v krajském přeboru na tradičním soustředění v Březích u Přelouče, kde sehrál čtyři přípravná utkání. Mužstvo nedoznalo větších změn oproti minulé sezóně a hlavní cíl byla záchrana. Trenér Žejdlík dle jeho slov před začátkem sezóny bude  spoléhat na zkušenost mezi tyčemi jménem Rostislav Fiala a střelecké schopnosti Martina Bílka s Tomášem Tůmou. Náš tým vstoupil do soutěže jako uragán. Po čtvrtém kole dokonce byl na čele tabulky a poprvé prohrál až v sedmém kole v Třebíči 4:0. Poté však přišel i díky mnoha zraněním utlum, ale přesto jsme ukončili podzim jako nejlepší ze čtyřlístku okresních zástupců na 9. místě. Na jaře po střídavých výkonech a domácí neporazitelnosti jsme si pozici ještě vylepšili a skončili celkově sedmí. 

Naši soupeři v soutěži byly Ždár nad Sázavou, Náměšť, Vrchovina, Havlíčkův Brod, Bystřice, Hartvíkovice, Žirovnice, Světlá, Humpolec, Třebíč B, Pelhřimov, Ledeč a Bedřichov.

 

Za zmínku stojí, že na vítězné derby s Havlíčkovým Brodem (1:0) ve čtvrtém kole přišlo na chotěbořský stadion po krátké době opět 700 diváků

 

Chotěboř B zakončila sezónu v 1. B třídě také na sedmém místě. Kromě některých jmen uvedených pod fotkou A-týmu se v B-týmu protočili tito fotbalisté: Štefánek Vlastimil, Hruška David, Zvolánek Lukáš, Holub Petr, Heřmánek Petr, Mudruňka Rostislav, Zvolánek Zdeněk, Haltuf Jiří, Nejedlý Jaroslav, Nepokoj Lukáš, Marek Tomáš, Holas Josef, Lášek,  Drápalík, Mach, trenér Hruška František,

 

Starší dorost v KP skončil třináctý a mladší osmý

 

Na jaře bohužel náhle navždy odešel dlouholetý funkcionář a předseda klubu pan Vladimír Houfek.

 

2004 - 2005

Do nové sezóny vstoupil FC Chotěboř s novým předsedou oddílu panem Milanem Málkem. V kádru A- týmu nedošlo prakticky k žádným změnám oproti minulým úspěšným ročníkům, všichni hráči brali přípravu s plnou odpovědností, trénovali 4x týdně a mužstvo stačilo sehrát devět přípravných utkání převážně s dobrými soupeři, které většinou vyhráli, ale přesto byl trenér Jaroslav Žejdlík obezřetný a jako cíl si dal udržení se v soutěži. Dva přípravné zápasy byly v rámci 1. ročníku turnaje „O pohár chotěbořských strojíren-Služby a.s.“, kde náš tým ve finále porazil Teslu Pardubice 3:0.

A však od začátku soutěže se nám vůbec nedařilo. Sice jsme moc gólů neinkasovali, ale trápila nás velice žalostná koncovka. V tabulce domácích zápasů jsme po podzimu poslední a celkově na desátém místě. I na základě tohoto výsledku odchází na vlastní žádost po čtyřech úspěšných letech  trenér Jaroslav Žejdlík a přichází hlinecký Zdeněk Cach a do kádru nově přicházejí Petr Vykoukal, Tomáš Novotný, Dušan Čapek a Michal Čapek. I přes tyto změny to však s námi celé jaro nevypadalo dobře a čtyři kola před koncem jsme klesli na poslední místo. Poté se však stal „zázrak“, vyhráli jsme všechny čtyři zbylé zápasy a díky lepšímu skóre v minitabulce s Vrchovinou a Třebíčí se zachránili.

B-tým zakončil sezónu v 1. B třídě na 9 místě. Připojeno dobové foto:

 

Nahoře z leva: asist. trenéra Jiří Horák, Martin Zvolánek, Tomáš Marek, Pavel Češík, Roman Provazník, Rostislav Fiala, Lášek Petr,Kafka Pavel, Jaroslav Nejedlý, Jiří Mudruňka, Jiří Haltuf, předseda FC Milan Málek, trenér Kamil Mrtka, dole z leva: Roman Vítek, Kamil Křivský, Milan Málek, Rostislav Mudruňka, Jaromír Pešek, Petr Křivihlavý.

 

Starší dorost ukončil sezónu v krajském přeboru na 7. místě a mladší na 9.místě. 

 

2005 - 2006

Hráči pod vedením trenéra Zdeňka Cacha se na nový soutěžní ročník v krajském přeboru připravovali výhradně v domácích podmínkách. V přípravě se mužstvu dařilo se střídavými úspěchy. Kádr opustil na hostování do Havlíčkova Brodu Roman Provazník. Přišli: z hostování ve Rváčově Martin Bílek, na hostování z Havlíčkova Brodu Zdeněk Pleva a několik nadějných dorostenců (Michal Príhoda, Martin Zvolánek, Tomáš Novotný ….). Cílem trenéra bylo hrát klidný střed tabulky ačkoliv deník Vysočina pasoval Chotěboř na jasně sestupujícího kandidáta. V soutěži jsme se skutečně pohybovala od samého začátku u konce tabulky, kdy jsme dopláceli stejně jako loni na „žalostnou koncovku při vytvoření si dostatku šancí “, jak komentoval Zdeněk Cach. V půli podzimu přišel na hostování do konce roku hlinecký střelec Martin Slavík, ale i tak jsme přezimovala na 12. místě. Dle trenéra bylo na vině neproměňování šancí a nedostatečná fyzická kondice, která zapříčinila nedotažení do konce několik dobře rozehraných zápasů.

     Zimní příprava začala již v lednu i s nově příchozími hráči, Jaroslavem  Zimprichem z Havlíčkova Brodu a Jiří Veselským ze Starého Ranska. A však v jejím průběhu skončil trenér Cach a kormidla se ujal staronový Ján Zapalač. Z Havlíčkova Brodu přišel zpět chotěbořský odchovanec Radek Odvářka. Ani nové posily, jak na hřišti, tak na lavičce mnoho nepomohly. Chotěboř nadále ztrácela body doma i venku a na závěr sezóny skončila s 18-ti body na posledním sestupovém místě.

 

Za zmínku stojí návštěva 420-ti diváků na zápase šestého kola doma se Světlou a porážka Náměšti 8:0 v boji o záchranu ve 22. Kole. 

 

B-tým v 1.B třídě byl také ještě v půli jara na posledním místě tabulky, ale výborným finišem se vyhoupl až na konečné 7. místo.

V B-týmu se protočili: Ondřej Dušek, Rostislav Fiala, Jiří Haltuf, Rostislav Mudruňka, Martin Zvolánek, Jakub Zvolánek, Milan Málek, Petr Křivohlavý, Jan Motl, Michal Sobotka, Ondřej Palán, Martin Bílek, Jaroslav Pešek, Pavel Češík, Tomáš Blažek, Josef Holas, Martin Somerauer. Trenérem byl Karel Mrtka a vedoucím tymu Stanislav Culek a Ladislav Los.

 

Dorost mladší i starší skončil v krajském přeboru shodně na 8 místě.

 

2006 - 2007

Po spadnutí z Krajského přeboru jsme nemohli mít jiný cíl než se pokusit o okamžitý návrat zpátky, což také potvrdil i nový trenér Petr Kolář, který na lavičce nahradil Jána Zapalače, zvláště když v tomto ročníku postupují první dvě mužstva, jelikož se krajský přebor rozšiřoval na 16 mužstev. Do přípravy jsme vstoupili velice dobře, když jsme vyhráli domácí turnaj čtyř družstev a ve finále porazili Hlinsko, kde jsme dle Petra Koláře předvedli pohlednou kopanou s ještě mnoha nevyužitými šancemi.

Vstup do první poloviny podzimní sezóny nebyl ideální. Mužstvo se rozjelo až ve druhé polovině a postupně se prokousávalo tabulkou vzhůru, až nakonec skončilo první s dvoubodovým náskokem před druhými Janovicemi a třetí Přibyslaví. Na otázku zda Chotěboř pomýšlí na postup odpověděl trenér Kolář následovně: „Pokud se podaří zůstat na špici, tak se bránit nebudeme. Myslím, že Chotěboř do krajského přeboru patří a má na to i hráče. Je však za námi teprve polovina soutěže a za bukem čekají další tři mužstva, které se s námi o postup poperou“.

O zimní přestávce přišli na hostování zkušení Jiří Pabousek a Petr Najbrt z Lipnice, Tomáš Máša ze Ždírce, Martin Slavík z Hlinska a do přípravy byli zařazeni tři nadějní dorostenci Martin Somerauer, Petr Ďoubal a Tomáš Hromádka. A však ani přes značné doplnění kádru zkušenými hráči se jarní sezona moc nepovedla a po několika ztrátách hodně důležitých bodů hlavně se soupeři z dolní části tabulky jsme skončili na nepostupovém třetím místě.

V A-týmu se protočili: Petr Vykoukal, Petr Doležal, David Hospodka, Ladislav Pfeffer, Josef Novotný, Jiří Mudruňka, Michal Čapek, Jaromír Pátek, Dušan Čapek, Luděk Benák, Tomáš Tůma, Martin Doležal, Radek Odvářka, Miloš Moravec, Milan Šimon, Tomáš Novotný, Jiří Veselský, Jiří Pabousek, Petr Najbrt, Tomáš Máša, Martin Slavík, vedoucí mužstva byl Petr Žemlička.

 

Za zmínku stojí naopak velice dobré výkony omlazeného B-týmu  pod vedením Jiřího Horáka a Jiřího Turka, který se ještě čtyři kola před koncem pral o postupové místo do 1. A třídy. Místo v základní sestavě si vybojovali další dva nadějní dorostenci Jiří a Jan Hlaváčkové.

Starší dorost v KP skončil na pěkné sedmém místě a mladší na desátém.

 

2007 – 2008 až 2010-2011

Na základě velkého zklamání z nevyrovnaných výkonů v jarní části sezóny 2006-2007 a nepostupu zpět do krajského přeboru, ačkoliv jsme po podzimu byli první a na jaře ještě posílili o několik zkušených fotbalistů z okolních klubů, se vedení FC Chotěboř rozhodlo začít budovat od ročníku 2007-2008 mužstvo s dobrou perspektivou a přitom spoléhat na vlastní odchovance. Trenéru Petru Kolářovi a později Jiřímu Turkovi nebyl dán jako prioritní cíl okamžitý návrat do krajského přeboru, ale postupně začlenit do A-týmu nejen mladé nadějné dorostence zmiňované již v předchozím ročníku, ale i další dorostence a mladé hráče z B-týmu. Hlavně proto jsme se v následujících ročních pohybovali sice v horních patrech tabulky, ale ne na postupových pozicích.

- sezona 2007-2008 – A-tým (1.A třída) 7.místo, B-tým (1.B třída) 12. místo, Dorost starší i mladší (KP) shodně na 9. místo

- sezona 2008-2009 – A-tým (1.A třída) 6.místo, B-tým (1.B třída) 4. místo, Dorost starší 9. místo  a mladší (KP)  4. Místo

- sezona 2009-2010 – A-tým (1.A třída) 5.místo, B-tým (1.B třída) 11. místo, Dorost starší 7. místo  a mladší (KP)  6. místo. Na konci sezóny odchází trenér Petr Kolář a přichází Jiří Turek.

- sezona 2010-2011 – A-tým (1.A třída) 5.místo, B-tým (1.B třída) 9. místo, Dorost starší 5. místo  a mladší (KP)  3. Místo

Za zmínku jistě stojí, že v březnu 2011 byl založen nový výbor FC Chotěboř ve složení Milan Málek, Petr Chalupa, Petr Žemlička, Luděk Benák, Petr Cakl, Michal Dobrý a Jiří Kafka.

2011 – 2012

V této sezóně se již konečně začala projevovat konsolidace mužstva a to, že sázka převážně na mladé odchovance byla v sezóně 2007/2008 správná. Mužstvo od začátku soutěže šlapalo jak dobře namazaný stroj, sezónou prošlo suverénně bez větších zaváhání a po dlouhých šesti letech jsme postoupili mezi krajskou elitu. Dle Deníku vysočiny jsme si postup zcela zasloužili, protože jsme prokazovali po celou sezónu nejvyrovnanější výkony a diváky bavili i atraktivním fotbalem, když jsme měli na kontě 60 bodů a nastřílených neuvěřitelných 83 gólů. A co na to spokojený předseda Milan Málek. „Prošli jsme si zde v Chotěboři složitým obdobím a tento postup beru jako zadostiučinění. Máme zde perspektivní mladý tým, který zde může hrát ještě pět, šest let spolu. Věřím, že v krajském přeboru budeme hrát klidný střed.“ Níže dobové foto:

 

B-tým skončil v 1.B třídě na 13. místě a sestoupil do okresního přeboru.

V B-týmu se ještě protočili: Kudla Petr, Češík Pavel, Dobrovolný Tomáš, Neuvirt Jakub, Koutný Martin, Pfeffer Matěj, Hruška Jakub, Pešek Jaromír, Langer Pavel, Málek Milan, Vrána Luboš, Culek Stanislav, Šimon Stanislav,

Dorost starší i mladší skončil v KP shodně na 3. místě

2012 – 2013

Start do prvního roku v krajském přeboru se nám pod taktovkou trenéra Jiřího Turka jako nováčkovi povedl senzačně. Po třech kolech jsme měli tři vítězství a čekalo nás po dlouhých čtrnácti letech doma derby s nedalekým Ždírcem nad Doubravou. Na stadion na Valech přišlo neuvěřitelných 720 diváků, kteří viděli parádní představení domácích korunované výhrou 7:1 a kteří kluky o poločase za stavu 5:0 vyprovodili do šaten aplausem. Do konce podzimu jsme se prali o čtvrté místo, ale po porážce v posledním kole doma s Okřížky jsme podzimní sezónu ukončili na šestém místě, což trenér Jiří Turek okomentoval slovy „Před sezonou jsem odhadoval naše mužstvo na páté až osmé místo, takže to vcelku vyšlo. Nicméně vzhledem k tomu povedenému začátku to mohlo být lepší. Přišlo mi, že jsme ke konci podzimu hodně polevili, nezvládali jsme zejména závěry zápasů,“  

Na jaře přišel trochu útlum. Projev nebyl špatný a herně naše mužstvo nepropadalo, a však útočníci ne a ne dát gól. O branky se starali převážně záložníci a to vedlo k několika zbytečným remízám a propadu na konečné 8. místo.

V A-týmu se protočili: Petr Vykoukal, Michak Čáp, Roman Vítek, Tomáš Hromádka, Radek Odvářka, Martin Běloušek, František Tůma, Luboš Dvořák, Michal Čapek, Martin Somerauer, Miloš Moravec, Jiří Hlaváček, Jan Hlaváček, Martin Odvářka, Jan Kaplan, Petr Krédl, Petr Ďoubal, Dušan Čapek, Petr Turek, Matěj Pfeffer, Jan Šimoňák, Martin Koutný a Petr Kudla,trenér Jiří Turek, as. Trenéra Petr Žemlička, Vedoucí mužstva Milan Žemlička.

B-tým ukončil sezónu v OP na 3.místo, dorost starší v KP na 4. místě a mladší na 1. Místě

Byl založen C-tým, který zakončil sezóny na předních místech tabulky IV. třídy.

2013 – 2014

Již tři kola před koncem minulé sezóny ohlásil trenér Jiří Turek, že si chce od fotbalu odpočinout a že po soutěži skončí, což také učinil. Na pozici hlavního trenéra A-týmu byl osloven a nabídku přijal bývalý hráč Havlíčkova brodu a dlouholetý trenér Humpolce Josef Soural, který se hned  po krátkém seznámení se s týmem pustil do krátké letní přípravy, kam byli nově zařazeni příchozí odchovanci Michael Pospíšil a ještě dorostenec  Ondřej Bělovský a dále Petr Hanousek dlouhodobě hrající ve Ždírci nad Doubravou.

Podzimní sezóna se nevyvíjela špatně, ale při druhé nejlepší obraně, kde jsme inkasovali pouhých čtrnáct gólů se nám  nedařilo mnoho gólů nastřílet. Nevyhráli jsme ani jeden zápas venku a podzim ukončili ve středu tabulky.

Ani po velmi kvalitní zimní přípravě kam trenér Josef Soural zařadil mnoho nových prvků a pohledů, do té doby nerealizovaných v FC Chotěboř a 9-ti přípravných zápasech, hlavně s mužstvy s krajského přeboru a divize, se výsledek ještě nedostavil. Hráči bohužel nedokázali toto snažení na hřišti prodat, i když herně nepropadali. Spíše doplatili na špatnou produktivitu. Pouze 17 bodů získaných na jaře a celkové 11-té místo bylo zklamáním, ale jak řekl předseda FC Milan Málek:“Jsme teprve na začátku nové strategie, kterou s Josefem Souralem neustále řešíme. On k fotbalu přistupuje jako poloprofesionál a ukazuje nám, jakým směrem bychom měli jít. On má plnou důvěru, jak výboru, tak hráčů. To, že se teď nedostavily výsledky podle představ, je až druhou věcí,“. 

  

Na druhou stranu tento ročník byl velice úspěšný pro náš B a nově vzniklý C-tým. Oba totiž své soutěže vyhrály a slavily zasloužené postupy do vyšších pater, B- tým do 1.B třídy  a C-tým do III. třídy.

Za zmínku stojí poslední zápas doma s Přibyslaví, kde jsme vyhráli 8:0. Dále, že naši hráči Michal Čáp a Martin Somerauer se dostali do ideální sestavy podzimu.

V červnu proběhli oslavy k 95. výročí založení klubu, kdy byl jako hlavní zápas sehrán duel FC Vysočina s FC Pardubice. Výkop provedla Česká miss tohoto roku chotěbořská rodačka Gabriela Kratochvílová. Pozván byl i český reprezentant také chotěbořský rodák Matěj Vydra. Předzápas sehráli staré gardy Chotěboře a Světlé nad sázavou. 

V této sezóně byl poprvé v KP už jenom jeden dorost, kde jsme skončili na 5. místě.

2014 – 2015

Ačkoliv příprava probíhala dle plánu a bez problémů a nic nenasvědčovalo nějakým komplikacím v průběhu nadcházející sezóny (i když bylo známo, že soutěž se bude redukovat z šestnácti týmů na čtrnáct a budou padat min. tři týmy), tak vstup do soutěže byl přímo katastrofální. Po čtyřech kolech jsme byli s jedním bodem na chvostě tabulky, ale poté přišel velký zvrat a v následujících  9-ti zápasech jsme inkasovali jen šestkrát, byli i maximálně produktivní, 8x zvítězili a jednou remizovali a nakonec podzim zakončili na pěkném třetím místě 2 body za vedoucím Ždírcem nad Doubravou.

Hodnocení Deníku vysočiny: “Kdo by čekal, že Chotěboř začne tak špatně, a kdo by potom čekal, že Chotěboř skončí tak dobře. Dokázala se zvednout jak bájný fénix z popela a devíti zápasovou šňůrou vyrazila všem dech. Chotěboř sázela na výbornou defenzivu (ta propadla jen v Jemnici), málo produktivní ofenzivu táhl jen Martin Somerauer.“

I v jarní sezóně tým pokračoval ve velmi dobrých výkonech a ještě 20 minut před koncem posledního zápasu sezóny mohl myslet na postup do divize. Záleželo na zápase Ždírce, který hrál v Jemnicku a nesměl ztratit ani bod. Ještě 20 minut před koncem zápasu prohrával 2:1, ale poté se mu podařilo dát náhle dva góly a tím jsme skončili celkově na druhém místě jeden bod právě za postupujícím Ždírcem.  

Za zmínku stojí hlavně domácí výhra 7:1 nad Jemnickem a to, že jsme měli nejvíce vyhraných zápasů ze všech mužstev.

B-tým obsadil v konečné tabulce 1.B třídy 4.místo. Na předních místech skončil i C-tým hrající ve III. třídě. Dorost skončil v KP první se stejným počtem bodů jako Přibyslav

Sobota 24. ledna 2015 se zapíše do historie chotěbořského fotbalu zlatým písmem. Bylo totiž slavnostně otevřeno nové hřiště s belgickým umělým trávníkem třetí generace, se kterým se může pyšnit jen málo oddílu v kraji. Šesti centimetrový chlup se vsypem křemičitého písku a gumového granulátu zajišťuje výborné podmínky pro trénování v době nepříznivého počasí nejen pro všechny chotěbořské mančafty, ale i pro ostatní ze širokého okolí.   Na slavnostním oficiálním zahájení byl sehrán zápas staré gardy FC Chotěboř s mistry Evropy z Bělehradu.

 

2015 – 2016

Příprava našeho mužstva začala začátkem července na fotbalovém stadionu. Pozvaní byli všichni hráči spadající do věkové kategorie dospělých. Novými tvářemi tedy byli přecházející dorostenci, hráč FC Chotěboř Dominik Svoboda vracející se z Brodského dorostu a z hostování navrátivší se Miloš Moravec. Tým odehrál několik přípravných utkání i v rámci krátkého soustředění na jižní Moravě v obci Litohoř nedaleko Moravských Budějovic, kde se o ně staral pětičlenný tým včetně maséra. To okomentoval trenér Josef Soural slovy "Přemýšleli jsme jak tým ještě posunout dál a zvolili jsme formu soustředění. Budeme moci s hráči více hovořit, více se věnovat nedostatkům v taktice a celkově se více poznáme. Připravujeme proto teambuildingové soutěže a hry. Více se pověnujeme i brankářům, kteří si určitě zaslouží větší péči. Chtěli bychom i soustředěním přispět k obhájení pozic z loňské sezóny."

A však i když proběhla kvalitní příprava a v loňské sezóně jsme měli pár minut od postupu do divize, tým totálně prospal podzim. Trápili jsme se a byli v herním i výsledkovém útlumu, efektivita byla velice slabá, prostě nebyli jsme v optimální pohodě, což trenér Soural komentoval slovy:“ Prohráváme našimi chybami. Nic nám nepřeje. Chybí nám nasazení, agresivita a dodržování taktických pokynů.“

Na jaře přišlo sice výrazné zlepšení (Chotěboř jako jediná dokázala sebrat body Humpolci), ale lépe než na konečné osmé místo to nestačilo.

 

B-tým skončil v 1.B třídě na druhém místě, což mu zajistilo postup do 1.A třídy. Trenér Jiří Turek to okomentoval slovy „Myslím si, že velkou ostudu v I. A třídě dělat nebudeme“, což se také potvrdilo v následující sezóně.

Dorost skončil v KP na 8. místě a C-tým vyhrál III. třídu a postoupil do okresního přeboru.

2016 – 2017

Sezónu jsme dobře začali a většinu podzimní sezóny hráli dobrý fotbal poblíž čela tabulky, a však ke konci podzimu náš dojem pokazily tři porážky, které nás odsoudili k přezimování na šestém místě tabulky.

Trenér Josef Soural: "Chybí mi k větší spokojenosti 3-4 body. Určitě vím, kde jsme je ztratili. Prošli jsme si výsledkovou mizérií ke konci podzimu. Příčiny jsme hledali a myslíme si, že jsme nějaké našli. Jsou ale celkem objektivní, proto se musíme o to líp připravit do budoucna. Celková bilance není špatná, ale v té lepší polovině jsme de facto až na konci. Určitě budeme chtít naše podzimní umístění na jeře vylepšit."

Na jaře jsme naše výkony ještě o něco zlepšili a skončili sezónu celkově na 5. místě, což okomentoval trenér Soural slovy: „Celkově jsem se sezonou relativně spokojený. Chtěli jsme být o jeden dva stupínek výše, ale týmy, které skončily před námi, měly prostě lepší a stabilnější formu. Co se týče progresu, tam jsme se neposunuli. Chceme tým zevnitř posílit, a to se nám zatím nedaří,“

Za zmínku stojí, že Martin Odvářka se stal s 11-ti brankami nejlepším střelcem podzimu celého krajského přeboru, Martin Somerauer se dostal do sestavy podzimu krajského přeboru a to že již při zimní přípravě byli do kádru A-mužstva zařazeni tři talentovaní dorostenci Petr Chlad, Vojtěch Janda a Vojtěch Veselý.

B-tým obsadil v 1.A třídě pěkné 5. místo, když ještě pár kol před koncem soutěže bojoval o druhé místo. C-tým skončil v okresním přeboru na 9. místě.

Bohužel se nedařilo dorostu v KP, který skončil poslední a spadl do 1.A třídy.

2017 – 2018

Tuto sezónu začal náš A-tým parádně, do sedmého kola neztratil ani bod a suverénně vévodil krajskému přeboru. Pak si však vybral slabší chvilku a prohrál tři zápasy v řadě, aby se zase zlepšil a ukončila podzimní sezónu na pěkném třetím místě tří body za exdivizní Bystřicí nad Perštějnem. K výpadku ve střední části se ještě vrátil trenér Josef Soural při hodnocení na konci podzimu slovy: „Není to asi jen u nás, ale když se delší dobu daří, tak přijde ztráta ctižádosti a přijde sebeuspokojení. A na to, že jsme už dlouho spolu, tak mi chybí větší kompaktnost,“ Ten má přes zimu jasný cíl. „Chtěl bych oživit a rozšířit kádr, i vzhledem k B-týmu,“